Jak pracuji?

Ke každému přistupuji individuálně, vzhledem k jeho potřebám v dané chvíli. Někdo potřebuje doplnit nedostatek sil po náročném období, někdo touží po uvolnění dlouhodobých potíží, které se mu v životě stále vracejí. Využívám postupů kraniosakrální terapie s vlastními vhledy a intuicí a pracuji s tématem vnitřního dítěte. Mým záměrem je, srozumitelně navrátit vše polaritní, vybočující z rovnováhy zpět do Vašeho středu, do harmonie. Nalezení Vaší vnitřní síly k Vaší osobní tvorbě života, nebýt vláčen životem s pocitem oběti, ale být tvůrcem. Nepřežívat, ale prožívat. Životní zkoušky a úkoly tím neskončí, ale Vy si uvědomíte, že s nimi, a tím i se sebou, umíte zacházet jinak, změníte úhel pohledu. Tím zmírníte nebo rozpustíte vlastní bolest a trápení, pak přijde i přijetí a pochopení. 

Kraniosakrální terapie

je  metoda, při které se výrazně zesiluje a urychluje samoléčebná schopnost lidského organismu.

Kraniosakrální terapie má své kořeny v oboru tradiční medicíny nazývaném Osteopatie.  Jde o metodu, která užívá pohmatu a jemných manuálních technik k podpoření těla v jeho schopnosti se léčit a najít rovnováhu. Neřeší pouze následky symptomů, ale jejich příčinu. Jde do jádra problémů, za symptomy.

Tato metoda je pojmenovaná jako kraniosakrální, protože působí především mezi lebkou ( cranium ) a kostí křížovou ( sacrum )

V průběhu života se vlivem prožitých stresů, nemocí, úrazů a dlouhodobých namáhání vytvářejí v  systému člověka místa velkého napětí a přetížení. To se navenek většinou projevuje jako bolest, stangance a dysfunkce. Zablokování se projevuje například bolestmi hlavy, migrénami, bolestmi zad a šíje... Kraniosakrální terapie léčí postraumatické stavy fyzické i psychické, poruchy podmíněné stresem a pnutím, poruchy koordinace, chronickou únavu a vyčerpání. Ale i různé dysfunkce, například potíže se soustředěním, mluvením, čtením, učením a mnohé další. Je tedy efektivní na širokou škálu problémů a dysfunkcí.

Vzhledem k její jemnosti a neinvazivnímu přístupu, je vhodná pro dospělé i děti. Tuto metodu je vhodné kombinovat i s dalšími technikami, které přirozeným způsobem napomáhají obnovit vitalitu. Kraniosakrální terapie také pomáhá citlivě uvolnit případné reakce při homeopatické léčbě a tím rychleji navrátí organismu energii a vnitřní sílu.
 
Průběh terapie
 

Terapie začíná pohovorem  mezi klientem a terapeutem. Během pohovoru dochází k vyhledání klíčových bodů a zjištění stavu klienta po fyzické i psychické stránce. Následně klient ulehne oblečený na terapeutické lehátko. Při léčebném procesu klient někdy usíná nebo může mít zrakové vjemy. Je také možné, že se klientovi vybaví různé vzpomínky, představy a pocity. Jemným dotekem uvolňuji místa napětí a tzv.usazeného stresu a blokád a podpořím pohyb mozkomíšního moku, neboli kraniosakrálního systému, který má svůj přirozený rytmus a plynutí.  Během kraniosakrální terapii a ve dnech po terapii, organismus uvolňuje toto napětí v celém systému. Na úrovni kostí, svalů, vazů, kloubů, vnitřních orgánů, ale i na úrovni emoční  se obnovuje vitalita. Mizí bolest a místo se regeneruje. Harmonizuje se celý organismus.

 

Vznik a vývoj této terapeutické metody

( z knihy Kraniosakrální terapie, Gert Groot Landeweer )

Historie kranioakrální terapie se datuje od roku 1971, když Dr. John Edwin Upledger, osteopatický lékař a chirurg, asistoval při neurochirurgické operaci. Na vlastní oči spatřil pulsující aktivitu membrán, jež se nacházely v bezprostředním okolí páteřní míchy. Vysvětlení se mu dostalo až později, kdy na nástavbovém studiu zjistil, že se lebeční kosti pohybují a jak může být jejich pohyblivost ještě dále zlepšena. Navíc se naučil spoléhat na to, co vnímá svýma rukama, i když to snad tak docela neodpovídá konvenčnímu pojetí západní medicíny. Po ukončení postgraduálního kursu se Dr. Upledger se svým přítelem neurochirurgem dohodli, že budou aplikovat  naučené techniky u pacientů s různými symptomy. Dospěli přitom k překvapivě dobrým výsledkům. To byla ona "hodina zplození" kraniosakrální terapie.

Dr. Upledger vychází z toho, že kapalný systém, v němž je uložen nervový systém, je u nemocné osoby jakýmsi způsobem omezen a proto musí být optimalizován. Pokud je tato optimalizace provedena úspěšně, může dojít ke zlepšení funkce nervového a hormonálního systému, což se pozitivně projeví na všech dalších tělesných funkcích. Kraniosakrální systém pokládá za jakýsi zásobník naplněný kapalinou, v němž se tekutina ( mozkomíšní mok ) rytmicky obnovuje, což vede k rytmické aktivitě celého kraniosakrálního systému a tento jev je označován jako kraniosakrální rytmus. Protože tento systém působí mezi lebkou ( cranium ) a kostí křížovou ( sacrum ), pojmenoval Dr. Upledger celý systém jako kraniosakrální.